Občanský sektor roku 2020 v České republice

Na začátku loňského roku jsme ještě byli velcí optimisté. Byly sice predikce zpomalení ekonomického růstu, panovalo však přesvědčení, že prostředky plynoucí na podporu občanského sektoru zůstanou víceméně na úrovni roku 2019. Pokročila příprava některých důležitých zákonů ovlivňujících práci nestátních neziskových organizací a schylovalo se ke složitým jednáním o jejich konečné podobě. Pokračovaly mediální přestřelky mezi některými neziskovkami a politiky.

Všechny plány a očekávání vzaly za své s vyhlášením prvního nouzového stavu v polovině března. Středobodem všeho dění se od té doby stal boj s pandemií covid-19. Následující měsíce přinesly celé společnosti řadu těžkých zkoušek a výzev. Občanský sektor v nich obstál a prokázal nejen svoji potřebnost, ale též vitalitu a adaptabilitu.
Stát se na nástup pandemie nedokázal dostatečně připravit. V prvních týdnech chyběly zejména respirátory, dezinfekce a další ochranné prostředky. Neziskovky se zapojily do výroby a distribuce roušek, zajišťovaly nákupy i další potřebnou pomoc pro seniory a další osoby ze zvlášť ohrožených skupin. Přitom se samy musely vyrovnávat s nejrůznějšími omezeními a hledat nové způsoby zajišťování svých aktivit a služeb. Zvláště v prvních měsících pandemie se přitom mohly opřít o širokou podporu veřejnosti. Postupem času se však solidarita začala vytrácet. Na vině byly prohlubující se ekonomické potíže celých odvětví i nezvládání situace ze strany státu a politiků. Podzimní měsíce tak byly spíše ve znamení nejistoty, nedůvěry a všeobecného napětí, což se odrazilo i na míře podpory a důvěry veřejnosti vůči neziskovému sektoru.
Podle Českého statistického úřadu bylo v České republice na konci roku 2020 evidováno celkem 135 465 nestátních neziskových organizací. Z toho bylo 125 051 spolků (včetně pobočných), 2 518 obecně prospěšných společností, 1 286 ústavů, 529 nadací a 2 067 nadačních fondů a 4 014 evidovaných právnických osob (církevních neziskovek).

Právní prostředí

Zákony upravující vznik a registraci občanského sektoru zůstávají již několik let prakticky beze změn. K rekodifikaci soukromého práva došlo v roce 2014, v některých ohledech se tak praxe stále ještě ustaluje. Stále je ve veřejném rejstříku velké množství spolků, které jsou ve skutečnosti již neaktivní. Ministerstvo spravedlnosti tyto subjekty opakovaně oslovovalo a mohou využít zjednodušený postup likvidace, přesto se stav spolkového rejstříku zlepšuje jen velmi pomalu.

Provoz

Právní úprava si všímá spíše správní struktury neziskovek, do podoby managementu příliš nezasahuje. Nijak též neomezuje šíři a výběr oblastí působení. Účetnictví a obecně výkaznictví neziskovek je složitější než u komerčních subjektů. Původně se tak stát snažil hlídat využívání daňových benefitů. S vysokou administrativní zátěží se potýkají především organizace, které získávají prostředky z veřejných zdrojů.

Administrativa

Organizace mají možnost být aktivní ve veřejném prostoru a zaujímat kritické postoje. V roce 2020 však docházelo k omezování veřejných akcí v souvislosti s opatřeními proti pandemii covid-19. Objevily se též názory, že prodlužování nouzového stavu a s ním spojený zákaz shromažďování vládě vyhovují. I přes omezení nicméně proběhly další demonstrace organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, kterých se zúčastnilo až několik tisíc lidí.
Docházelo k autocenzuře především v organizacích, které jsou silně závislé na prostředcích z veřejných zdrojů. Dotační a grantové procesy nejsou vždy vnímány jako dostatečně transparentní.

Daně

Veřejně prospěšné aktivity neziskovek jsou osvobozeny od daně z příjmů. Ekonomické aktivity však tomuto zdanění podléhají. Rozlišování činností přitom stále vede k určitým těžkostem. Dárci podporující neziskovky mají možnost si, v rámci zákonem stanovených limitů, snížit o tuto podporu základ pro výpočet daně z příjmů. Oproti roku 2019 se zvýšila možnost odpočtu darů z 10 % pro právnické a 15 % pro fyzické osoby na jednotných 30 %, a to po dobu dvou let. Příslušná novela daňového zákona vznikla jako reakce na problematiku covid-19.

Přístup ke zdrojům

Platné zákony umožňují, aby neziskovky získávaly prostředky za poskytované služby nebo zboží. Mohou se i ucházet o zakázky státní správy nebo samospráv. Možnost zohlednění sociálních dopadů byla nově vložena i do Zákona o zadávání veřejných zakázek (134/2016 Sb.). V praxi se však tyto přístupy prosazují pomalu.

Právní základna

Právníků, kteří dobře znají specifika občanské společnosti je jen velmi omezené množství. Právní poradenství tak často poskytují i ti, kteří s problematikou nejsou dostatečně obeznámeni. To má vliv například na kvalitu zakládacích dokumentů. Někteří právníci nabízejí neziskovým organizacím služby pro bono nebo za nekomerční ceny a zastupují NNO při soudních sporech  (např. společnost Frank Bold). Existují také on-line poradny provozované některými střešními organizacemi, kde lze najít poměrně spolehlivé informace a odpovědi na nejčastější otázky.

Získávání podpory

Neziskovky věnovaly v minulých letech zvýšenou pozornost budování vztahů se svými podporovateli. V roce 2020 se tento trend zkomplikoval probíhající pandemií. Většinu veřejných aktivit nebylo možné realizovat a budování vztahů se také přesunulo více do on-line prostoru.
Řada organizací dokázala zmobilizovat své příznivce a dobrovolníky zejména během jarních měsíců. Na začátku pandemie zajišťovaly NNO v součinnosti s nimi například šití a distribuci roušek, roznášení potravin seniorům nebo pomoc přetíženým zdravotníkům. Soudržnost mezi lidmi se v řadě případů promítla i do utužení vztahů mezi NNO a jejich příznivci. V důsledku chaotických nařízení vlády a nezvládání pandemie se však tento pocit sounáležitosti začal během podzimních měsíců ze společnosti vytrácet. Převládly nedůvěra a napětí.

Strategické plánování

Většina neziskovek má písemně definované poslání nebo účel. Stále však platí, že strategické plánování a řízení je doménou spíše větších a profesionálnějších organizací. Většina klasických strategicky neplánuje, ani nepoužívá nástroje strategického řízení.
Řada organizací, které se strategickému plánování věnují, musela své plány v roce 2020 zásadně přehodnotit a přizpůsobit se nové situaci (kontakty s lidmi).
Často se však stává, že jsou neziskovkám vnucovány přístupy, které pro ně nejsou vhodné.
V uplynulém roce se též projevilo, že v důsledku krize neměli mnohé organizace kapacitu se tématu dopadů věnovat, a tak nemají jistotu dlouhodobějšího financování. Navíc musely reagovat na zcela specifickou skutečnost koronavirové krize, která přinesla výpadky zdrojů i zvýšené náklady.

Vnitřní řízení

Ze zákona je nejvolnější úprava spolků, u kterých se předpokládá, že si o svém vnitřním uspořádání rozhodnou především samy.  V případě nadací, nadačních fondů, které slouží k poskytování služeb (ústavy, obecně prospěšné společnosti) zákon vymezuje pravomoci a působnost jednotlivých orgánů. V praxi však často správní a kontrolní orgány (správní rada, dozorčí rada) existují spíše jen formálně a celá tíže provozu i správy leží na výkonné složce.

Zaměstnanci

Stálé placené zaměstnance má jen menší část neziskovek (zhruba 7 – 10 % jsou profesionalizované). Řízení lidských zdrojů souvisí s mírou profesionalizace organizace (týká se i řízení dobrovolníků). Zájem o dobrovolnickou práci v souvislosti s pandemií Covid-19 vzrostl. Výše mezd v občanském sektoru je dlouhodobě výrazně podprůměrná. V neziskovkách většinou pracují lidé, kteří mají ještě další motivace, než jsou finance. Kvalifikovaní zaměstnanci jsou většinou v oblastech účetnictví a finančního řízení. IT služby zajišťují častěji externisté nebo dobrovolníci. Vlastní právníky zaměstnávají jen největší neziskovky. 
V roce 2018 měla občanská společnost 116 991 zaměstnanců, což je zhruba 10% nárůst oproti roku 2017 (106 347 zaměstnanců). Průměrná mzda také rostla, i když stále nedosahuje celostátního průměru. Počet odpracovaných hodin dobrovolníky vzrostl v roce 2018 meziročně o 2,6 % na 56,9 mil. (55,4 mil. v roce 2017). Přes 40 % dobrovolníků pracovalo pro NNO pravidelně, téměř 48 % nepravidelně a pouze 11 % jednorázově. Pokud jde o typ práce, z téměř 47 % představovaly administrativní činnosti, provozní nebo řemeslné práce; 22% práce řídicí a odborné a 31 % práce pomocné a nekvalifikované.

Technická vybavenost

Neziskovky jsou většinou dostatečně technicky vybavené. Používání internetu je samozřejmostí a není nijak omezováno. V efektivitě využívání moderních technologií jsou přesto velké rozdíly. Záleží na zaměření organizací a do jisté míry i na úrovni jejich profesionalizace.

Finanční zajištění

Občanský sektor je dlouhodobě podfinancovaný, vláda dlouhodobě neplní své sliby týkající se financování veřejně prospěšných služeb. Rok 2020 přinesl nestabilitu a nejistotu též pokud šlo o vlastní zdroje a podporu soukromých dárců.

Domácí podpora

Souhrnné údaje týkající se financování nestátních neziskových organizací jsou těžko dostupné. Neexistuje jeden zdroj, kde by bylo možné získat spolehlivé informace o financování z veřejných zdrojů, podobně chybí jednotná evidence podpor od soukromých dárců. Je tak nutné pracovat s dílčími údaji z různých zdrojů, které jsou navíc shromažďovány dle různých metodik.
Podle Mapy dárcovství 2020, kterou zpracovává Fórum dárců přispěli soukromí dárci celkovou částkou 8,1 mld. Kč. Z toho 2,4 mld. představovaly dary od individuálních dárců, 3,9 mld. dary od firemních dárců a 1,8 mld. dosáhla podpora od nadací a nadačních fondů.
V roce 2020 byla schválena nová pravidla pro rozdělování dotací ze státního rozpočtu, která přinášejí možnost kofinancovat podpořené projekty formou dobrovolnické práce. Pokračovala také diskuze o možnostech modernizace zákona o veřejných sbírkách.
Během jarních měsíců se v souvislosti s první vlnou pandemie covid-19 objevila velká vlna podpory ze strany velkých i malých firem.
Provedené průzkumy ukázaly, že mezi občanskou společností vládne nejistota.
Většina spolků (zejména zájmových) je závislá především na členských příspěvcích. Organizace působící v oblasti veřejně prospěšných služeb jsou do velké míry závislé na veřejných zdrojích, neboť od nich veřejná správa de facto formou dotací  objednává zajišťování těchto služeb.

Zahraniční podpora

Tvoří už dlouhodobě jen malou část financování. Také organizací, které tyto zdroje využívají je jen omezené množství. Prostředky z fondů EU a souvisejících (např. z Finančního mechanismu EHP a Norska) nelze považovat za čistě zahraniční zdroje. Čerpání těchto prostředků je rovněž omezené, a to zejména kvůli složité administrativě a neochotě úřadů, které tyto prostředky spravují, podporovat malé projekty.

Fundraising

Soustředění na získávání podpory v bezprostředním okolí a budování znalosti neziskovek v jejich komunitách, byly v minulých letech určitým trendem. Opatření související s pandemií covid-19 však znamenala zásadní změnu a není jasné, jestli dojde k navázání na předchozí vývoj.

Vlastní příjmy

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb jsou důležitou složkou financování. Většinu své produkce však nabízejí za netržní ceny. Problémem je, že stále platí, že vymezení sociálních podniků je pořád nejasné.

Spolupráce s vládou, centrálními a místními úřady a samosprávami

Zástupci neziskovek mají možnost podílet se na připomínkování zákonů, tvorbě politik a dalších strategických a koncepčních materiálů jak na místní tak na centrální úrovni. Pro zapojení neziskovek existují formalizované procesy a stabilně fungující platformy. Poradním orgánem vlády, kde se zástupci občanské společnosti setkávají se zástupci jednotlivých ministerstev je Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, které předsedá přímo předseda vlády. Různé pracovní a poradní orgány však vznikají dle potřeby na místní i centrální úrovni. Sektor naráží spíše na problém, že není vždy schopen tuto nabídku využít a na daná místa nominovat zástupce, kteří by měli dostatečnou odbornost nebo disponovali dostatkem času se problematice věnovat. Členství v poradních, pracovních a participativních orgánech totiž nebývá nijak honorované a pro neziskovky představuje určitou zátěž.
V roce 2020 se v podstatě zastavily práce na důležitých zákonech, které by ovlivnily činnosti nestátního neziskového sektoru. Prioritou vlády i samospráv bylo zvládnutí pandemie covid-19.

Prosazování změn

V roce 2020 vznikala řada iniciativ vyjadřujících nespokojenost s nařízeními vlády, které se týkají pandemie (např. iniciativa Chcípl PES, která popírá prezentovaná data o pandemii a usiluje o otevření služeb). Ovlivňovat politická rozhodnutí se jim však dařilo jen minimálně.
Pokračují nicméně snahy některých politiků delegitimovat, případně zákonem omezit činnost vybraných neziskovek nebo hnutí. Příkladem jsou návrhy poslanců SPD usilující o větší kontrolu příjmů, které mají neziskovky ze zahraničních zdrojů a příjmů organizací „jejichž předmětem činnosti je podpora rovných příležitostí žen a mužů, problematika sexuálních menšin nebo práce s žadateli o azyl“.

Rozsah zboží a služeb

NNO poskytují a zajišťují široké spektrum služeb. Jejich rozsah a zaměření dovedou velmi pružně uzpůsobovat aktuální situaci a potřebám svých cílových skupin. Toto se ukázalo právě v souvislosti s pandemií covid-19. Zajišťují sociální a zdravotní služby, dokázaly se rychle adaptovat a pomoc nepřerušily ani v krizových podmínkách svým cílovým skupinám.

Příznivci a klienti

Služby NNO jsou běžně dostupné i nečlenům. Zaměřující se na poskytování svých služeb většinou nefungují na členském principu. Pomáhají tam, kde je o jejich pomoc zájem.

Podpora a uznání vlády

Oceňování práce neziskových organizací do značné míry závisí na stranické příslušnosti politiků, což platí pro národní i místní úroveň. Představitelé stran z pravého i levého okraje politického spektra mají kritiku neziskových organizací jako část své agendy.
V roce 2020 se tento trend ještě prohloubil. Naproti tomu politici standardních a vládnoucích stran v roce 2020 práci neziskových organizací více oceňovali. Zejména pak v jarních měsících, kdy vyzdvihovali jejich podíl na zvládání pandemie.  Je však třeba zdůraznit, že uznání zaznívalo spíše jen v případech, kdy neziskové organizace pomáhaly s naplňováním politik a záměrů veřejné správy či vypomáhali tam, kde veřejná správa selhala. V případě názorových střetů i politici standardních stran sahali k tvrzením zpochybňujícím legitimitu občanské společnosti nebo způsoby jejich financování.

Vzdělávání

Česká republika se potýká s nedostatkem expertů na občanský sektor, což je dáno tím, že témata spojená s NNO nemají dostatečné zastoupení ve vzdělávacím systému.
V uplynulém roce se velká část vzdělávání i networkingu překlopily do on-line prostoru. Funguje i neformální předávání zkušeností prostřednictvím sociálních sítí. On-line forma však nedokáže dosavadní nabídku a formy vzdělávání nahradit zcela. S problémy se potýkaly například organizace věnující se sportovním nebo volnočasovým aktivitám dětí. Obtížné bylo také zajistit povinné vzdělávání například pro pracovníky v sociálních službách.
Nevyužitý zůstává potenciál univerzit a vysokých škol, které by mohly neziskovým organizacím poskytovat kvalitní vzdělávání například v ekonomických tématech. Tyto dva sektory se však nedaří efektivně propojovat.

Veřejný obraz

Zájem médií o NNO a jejich práci se postupně zvyšoval s vyostřující se politickou situací, dále vzrostl během jarních měsíců v souvislosti s první vlnou pandemie. Pozitivní zprávy o činnosti neziskovek přinášela veřejnoprávní i některá soukromá média (Seznam, Aktuálně).
Aktivní však byla i populistická a dezinformační média (Parlamentní listy, Aeronet, Sputnik). Šířila dezinformace o nečinnosti občanské společnosti, jejich financování na úkor potřebných a dokonce o jejich propojení s údajnými strůjci pandemie z řad světových miliardářů. Polarizace médií odrážela polarizaci společnosti. Organizace zaměřené na fakt-check a boj s dezinformacemi se pak vzhledem k nárůstu množství nepravdivého obsahu na sociálních sítích souvisejícího s pandemií potýkaly s větším množstvím negativní kritiky a obviněními z cenzury.

Vnímání veřejností

Část veřejnosti vnímá NNO pozitivně, především díky osobním zkušenostem. Část je ovlivněna negativními vyjádřeními některých politiků nebo informacemi v některých médiích.
Podle průzkumů, které provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR, důvěřuje NNO jen asi třetina dotázaných. Je však otázka, do jaké míry jsou výsledky tohoto průzkumu vypovídající, zda byli např. dotazovaní dostatečně seznámeni, co je nestátní nezisková organizace. Průzkum, který provedla organizace Glopolis ukázal, že přístup obyvatel je mnohem diferencovanější a nedůvěra či přímo odpor projevují hlavně k organizacím určitého zaměření  (integrace cizinců a menšin, postavení žen, ekologie, fungování státu a demokracie).

Vnímání vládou a podniky

Napadání NNO ze strany vládních politiků v roce 2020 zesláblo. Zvláště na nižších úrovních dokázali politici ocenit pomoc při zvládání pandemické krize. Na úrovni vlády byla nejprve patrná nechuť dělit se o úspěchy při zvládání první vlny pandemie a projevit uznání NNO za jejich práci. V dalších měsících, kdy došlo ke zhoršování situace se už neziskovky dostaly mimo zorné pole vládních politiků.
Ve veřejné debatě stále rezonoval pojem „politické neziskovky“, které se jen jako neziskovky tváří, ale jsou zákonem podporované podle členů, preferencí apod.

Vztahy s veřejností

Vztahy s novináři se loni dařilo navazovat lépe než v minulých letech, a to zejména v souvislosti s tím, že neziskovky pomáhaly se zvládáním pandemické krize. Novináři ale projevují rostoucí zájem i o politická témata související s občanskou společností.

Samoregulace

V českém občanském sektoru už existují různé samoregulační nástroje – značka Spolehlivá veřejně prospěšná organizace nebo soutěž Neziskovka roku. Dárcovské portály zase většinou zveřejňují jen prověřené sbírky. Různé etické kodexy existují pro oblast fundraisingu i další oblasti působení NNO. Svoji roli mají i asociace, hlavně ty celorepublikové a krajské, neboť přistoupením k nim se spolky a organizace zavazují k respektování určitých pravidel a hodnot.
Zdroj: návrh Reportu pro USAID, 
Jiří Riki Řeháček, člen hodnotící komise pod dikcí AVPO